Komunikace jako nástroj
Umění komunikace je důležitým nástrojem pro úspěch nejen v osobním životě, ale především v podnikání. Proto se o této problematice zmiňujeme
Umění naslouchat
Obvykle je pro většinou lidí schopnost naslouchat největším problémem. Slyšená slova v nich probouzejí neřízené reakce a mnohdy se rozhovor zvrhne v hádku, protože v rámci toku slov nedošlo ke sdělení a zvážení toho, co měl partner na mysli. Pro většinu lidí je nepřekonatelnou překážkou nezareagovat ihned, zejména když na mysl příjde šťavnatá odpověď. Většinou si takoví posluchači neuvědomují, že kdyby projevili více trpělivosti a nechali protistranu domluvit, nemusel by problém vzniknout. Ten kdo umí naslouchat a zvážit sdělované informace působí jako rozvážný člověk a v jeho reakcích je obvykle moudro, protože měl dost času si odpověď rozmyslet.
Do umění naslouchat patří i schopnost rozlišit, jaká kvalita informace je sdělována, zda je to skrytá prosba, stížnost, doporučení a podobně. Vnímání i takové kvality sdělovaného pak obvykle ovlivní i následnou reakci a odpověď.
Schopnost odzbrojit
Mnoho připravovaných rozhovorů je promýšleno jako šachová partie. Partner sdělující nepříjemnou informaci již předem očekává reakci a promýšlí si i odpověď na ní. Schopný komunikátor nechává protistranu sdělit to, co chce a ještě jí i vyzve k případnému doplnění nevinnou otázkou. Tím zmátne protistranu, která „vystřílí i ty náboje", které měly být použity jako obrana proti očekávané reakci. Protistrana se pak dostává do situace „bez nábojů" a to tím spíš, pokud je naznačeno chápání a souhlas. Pak teprve přichází chvíle vhodná k tomu, aby se našlo řešení bez zbytečné a neúčelné hádky.
Prostředky komunikace
Písemná komunikace sice umožňuje sdělovat bez nebezpečí zpětné reakce a dovoluje jedné straně monolog, avšak taková komunikace jen natahuje trvání případných nedorozumění. To, co by se dalo vysvětlit si z očí do očí, se pak táhne v písemných projevech nekonečně dlouho a obvykle ne ku prospěchu věci.
V písemné komunikaci dochází k paradoxním situacím v případě, překlepů, gramatických chyb, či zkomolení věty až do nesrozumitelnosti. Rozhodujícím problémem je však velká ztráta času při hledání správné formulace vět, často i takové protistraně, která jejich smysl nevnímá tak, jak je sdělován. Nejslabším článkem písemné komunikace je forma sms. Ta sice zaručuje rychlý přenos za přijatelnou cenu, jejich obsah však by měl být jen potvrzující, či informační a jednoduše účelový, jako například: „Čekám u nádraží", „budu tam v pět", „souhlasím", „zavolám později" apod.
Kombinace
Nejvhodnější formou úspěšné komunikace je osobní rozhovor se schopností naslouchat a vyjadřovat se stručně a věcně. V důležitých otázkách, které vyžadují možnou potřebu následného prokázání sjednaného je vhodné si ujednané záležitosti potvrdit následně písemnou formou, která může sloužit i jako důkazní prostředek.
Emoce nepatří do firemní komunikace. Emotivní vyjádření typu: „..domnívali jsme se, že při Vašem vzdělání....." lze nahradit i jinou formou sdělení, například: "...nevyjádřili jsme se zřejmě zcela přesně..." a podobně. Cílem komunikace v podnikatelském prostředí by neměla být snaha protistranu urazit nebo zesměšnit, ale docílit toho, aby jednala podle našich potřeb. Vyžaduje to však schopnosti ovládat vlastní jednání a řídit komunikaci cíleně bez ohledu na její průběh. To Vás naučíme v našich kurzech. To Vás přivede k úspěchu ve Vašich obchodních i osobních jednáních.
Autor: J.Novotný Čas vydání: 10:38 18.02.2012